Jak vypadalo neregulované obchodování pár let zpět

Trhy s kryptoměnami jsou neregulované, nebo velmi málo regulované. To znamená, že nikoho nezajímá, jestli se rozhodnete převést řekněme 10 BTC odkudkoli kamkoli, i když je ten převod přes hranice zemí a třeba ty země mají vůči sobě embargo.

To je důvod, proč někteří obchodníci (tzv whales - lidé kteří drží obrovské množství krypta) mohou někdy dělat věci které by na klasických trzích byly postihnutelné jako manipulace:

Pokud vím, že někdo zadal objednávku na prodej 1 000 coinů za 20 000 $ nebo ještě nižší, pak bych jednoduše mohl vytvořit tisíce mikro objednávek přímo pod jeho požadovanou cenou (19 999,99 $). Když vidí všechny ty nevyřízené „příkazy k prodeji“, vyděsí se, protože si myslí, že trh začne prudce klesat. Neví, že mé mikro příkazy budou zrušeny (stornovány) dříve, než k nim trh dorazí.

Tato praktika se nazývá spoofing a na akciových trzích je nezákonná. Na krypto trzích je to však celkem běžné.

OkCoin je krypto burza, která až donedávna umožňovala spoofing, i když to bylo nezákonné.

Na krypto trzích jsou běžné i další věci, jako je „malování“ (manipulace za tím účelem, aby se spustily určité akce traderů nebo robotů, co obchodují podle technické analýzy). Všechno je to o manipulaci s druhými lidmi, aby dělali to, co po nich chcete.

Na první pohled to zní hrozně, ale ve skutečnosti to tak funguje obchodování na neregulovaných finančních trzích.

Otázka tedy zní: jak může průměrný Pepa rozlišovat mezi legitimními pohyby a falešnými? Jak poznat, kdy chce někdo skutečně koupit nebo prodat své coiny za skutečné peníze, a že to není spoofing?

Odpověď spočívá v konceptu zobchodovaného objemu vs. objemu na knihách objednávek. 

Pokud někdo zadá nabídku 5 000 $ za 1 BTC a pak ji rychle stáhne, tak mohl:

- buď se pokusit zvýšit/snížit cenu provedením celé objednávky nebo její části (objem knihy objednávek)- nebo by se mohli pokoušet vyvolat akce jiných lidí tím, že jim dávají falešné signály (zobchodovaný objem). 

Je důležité, že objem vám může poskytnout vodítka o tom, jak agresivní chce být ten obchodník, který tlačí trh. A to vám řekne, jaký druh akce můžete očekávat, tj. velikost transakce, rychlost transakce a hustota objednávek v grafu.

Pokud například někdo zadá nabídku 50 000 $ za 10 BTC, ale rychle ji stáhne, znamená to, že pod jejich požadovanou cenou mohly být nějaké skryté limitní příkazy, kterým se chtěl vyhnout (viz vysvětlení výše). Obchodník by nechtěl, aby byly tyto další příkazy provedeny, protože by to zvýšilo cenu více, než chtěl.

Takže v tomto případě chce obchodník prodat 10 BTC za 50 000 $ nebo méně, ale bez toho, aby trh šel výše. Musí to tedy udělat všechno najednou, tedy velmi pomalu za 6 BTC a poté velmi rychle za 4 BTC.

Tato série transakcí je to, co hledáte, ne pouze jedna jediná transakce 6+4 BTC. Protože to ukazuje, jak agresivní prodejci jsou ochotni hrát si s penězi jiných lidí. Pokud se někdo snaží srazit cenu prudce dolů tím, že dává nové nabídky níže, odkud vytáhl ty původní, pak se obvykle snaží vyvolat panické prodeje běžných obchodníků. A řeknu vám, funguje to docela dobře.

Například, pokud chcete stlačit cenu dolů a zadáte hodně limitních příkazů pod aktuální tržní cenu, pak lidé s největší pravděpodobností prodají vaše nabídky, protože si myslí, že se trhy „chystají“ prorazit níže. Ale protože v okolí nebyli žádní skuteční kupci (sami jste si vlastně nic nekoupili), znamená to, že se trh rychle vrátí nahoru. Tyto falešné nabídky za nižší ceny měly pouze vyvolat panické prodeje od běžných obchodníků, kteří nevědí, jak tyto trhy fungují.

Proto je důležité porozumět objemu obchodů vs objem knihy objednávek.

Vyřešila by to regulace? To je nepravděpodobné. K manipulaci s trhem dochází i na regulovaných trzích, protože náklady na dopadení jsou obvykle nižší než zisk generovaný manipulací. Obchodní oddělení JP Morgan bylo přistiženo při manipulaci s trhy drahých kovů a muselo zaplatit pouze pokutu 100 milionů dolarů.